Všichni jsme na cestě

15.11.2015 00:00


Všichni jsme na cestě, všichni denně činíme rozhodnutí a přibližujeme se či vzdalujeme od cíle své cesty. Všichni směřujeme k poznání prapodstaty sebe samých. Zkoumáme se skrze své reakce, reagujeme dle míry své vyspělosti. Reagujeme na podněty okolí. reagujeme i na sebe samé. Jsme denně vystavováni zkouškám, denně musíme reagovat. Možná to tak na první pohled nevypadá.

Jsou dny líné, beze vzruchů, bez pohybu. Trávíme je pasivně, ale přesto reagujeme. Reagujeme právě na tu pasivitu v nás. V takového dny se rozhodujeme tvořivě reagovat a na zdánlivý klid reagovat činností. Jedině činnost v sobě nese tvořivost a tvoříme-li, jsme na cestě. Jsme-li pasivní, tak na této cestě stojíme, jsme-li tvořiví, reagujeme-li na podněty vnějšího světa, tak se na cestě posunujeme, ne vždy ale kupředu.

Jsou dny, měsíce, roky i životy, kdy se od cíle své cesty vzdalujeme, jsou dny, měsíce a roky, kdy se posunujeme směrem vpřed. Jsou životy, které nás posunou o takovou míru, že jde téměř o skok. Takových životů nebývá mnoho. Jsou vzácným požehnáním a odměnou za pracovitost.

Važme si ale všech životů. S každým dalším životem máme možnost pokračovat na cestě ke Stvořiteli, zpět do náruče Boží. Zpět do své podstaty, kterou je Láska.

Bůh na nás čeká s otevřenou náručí. Je plný lásky, je projevem důvěry v naše odhodlání dojít do cíle. Je přístavem, kde je klid a mír, kdy po cestě po rozbouřeném moři svých emocí nacházíme sebe samé a jsme tou nejčistší vibrací lásky.

Děkujme tedy za všechny naše dílčí cesty - za všechny naše životy, kdy jsme reagovali, hledali a nacházeli odpovědi na své otázky, kdy jsme se učili žít lásku bez podmínek. Taková láska je smyslem našeho bytí. Děkujme tedy za všechny příležitosti, kdy se k ní můžeme přibližovat a nakonec přiblížit a dojít natrvalo. To je cíl naší cesty, to je smysl našeho žití!

Nechť cíl je již na dohled. Neotálejme a pracujme pro lásku a mír v našich srdcích. Pracujme pro sebe a pro ostatní. Radujme se z drobných úspěchů, netrapme se příliš svými pochybeními. I díky nim se přibližujeme k Bohu, kde se naše cesta končí. Díky za všechny příležitosti a možnosti jít po své cestě, potkávat se i míjet, radovat se i plakat. Vše má svůj smysl a význam při naší cestě do věčnosti. Děkuji. Amen.

Zapsala R.V. 15.11.2015