Buďme sami sebou

Být SAMI SEBOU znamená být SE SEBOU i SEBOU a toto uvést do symbiózy, do souladu. Nic nenést na sobě jako přítěž, jako závaží, které stahuje do hloubi nepochopení a neláskyplných pocitů. Jsme-li SE SEBOU ve volnosti, radosti, odevzdanosti vyšší moudrosti a vyššímu řádu, pak nemáme pochyb o svém konání, směřování, smysluplnosti počínání. Pak jsme radostni, aspoň tedy po většinu času našeho života.

    I smutek nás může zasáhnout, ale jsme-li SE SEBOU bez zátěže, pak dokážeme smutek zpracovat - necháme ho zapůsobit, připustíme, že i on do života patří, ale necháme ho působit jen po určitou, nepříliš dlouhou dobu. Pak jsme opět připraveni na další žití - tvoření všeho, co naše duše z pohledu nejvyšší moudrosti pro nás shledává za nejvhodnější. To znamená, prostřednictvím intuice nás vede do situací, které jsou pro nás připraveny jako lekce k poučení, abychom se dokázali za všech okolností posilnit vírou a pak beze strachu následovali vnitřní vedení, které nás vždy vyvede i z těch nejtěžších situací se správným, pro nás potřebným obohacením.  Abychom postupovali správným směrem a přibližovali se ke ZDROJI - K LÁSCE a POCHOPENÍ smyslu našeho bytí. Být sami sebou je předpokladem této k pochopení vedoucí cesty životem.

    Proto nenechme nic vstoupit mezi SEBE A SEBE. Buďme v jednotě, buďme v LÁSCE a sami se jí staňme. To je smysl naší pozemské existence. To je cesta, po které kráčíme. 

Díky za toto sdělení bytostem Lásky a Světla. Ony na nás dohlížejí a když požádáme, hlídají naši jednotu, naši propojenost SAMI SE SEBOU a s naší duší. Díky jim za to. Amen

Zapsala R.V. 14.3.2015